Rodinné domy, vily, haciendy, zámky, hrady, hospody, hotely a sportoviště
 



Sportovní areál... Ha! Ani na něj nemám příslušnou kolonku. V obytných jsem našel, že jsem kdysi dávno dělal střelnici. Tak to sem také fláknu. Jediné co mne zachránilo je, že se zde nachází i velká hospoda. Jo a také ruský bowling a podivte se, i hala, kde se dá bruslit na plastu stejně dobře, jakoby to byl led. Tak to tvrdí podklady, které jsem dostal. Pevně věřím, že si bruslení jednou opravdu ozkouším a podám vám hlášení.		  



 

 
 

Od začátku roku 2010 všichni předpokládali krizi ve stavebnictví. A ona skutečně nastala. Ale takovým zvláštním způsobem. Přestaly se stavět neotesané velké, opakované předražené věci a vznikla poptávka po propracovanějších a menších. Drobní investoři si totiž asi řekli, že stavební firmy teď budou ochotnější a levnější. Výsledkem podobných úvah by mohla být například tato krásná vila v Hodkovičkách.
 		  


 


Nebo tento prostorný rodinný dům v Hostouni. Jeho velká část je věnována garáži se čtyřmi stáními pro automobilové veterány.



 





 
Nebo tento rodinný dům nedaleko Kladenského centra vklíněný do proluky. Ač by se zdálo že se jedná o jednoduchou věc, právě návaznosti a předivo souvislostí s okolní zástavbou dělají z této věci takový malý bonbónek. Například jen prosté napojení na stávající sítě je doslova detektivní záležitostí spojené s archeologií. Připojuji několik obrázků interiéru, které ilustrují kontrast mezi tradičním vnějším vzhledem a prostorným, otevřeným řešením hlavní obytné části. Oboustranná průhlednost a absence příček aspoň z části eliminuje stísněnost malého dvorku.


 



 
A nebo tento zajímavě dispozičně řešený dům v Kyjích s rozsáhlými sklepními prostorami.




Mým nejoblíbenějším mazlíkem však zůstává malý domeček ve Zdibech.



 

 

 















 

Slavná Modrá vopice. A pokus o její totální přerod do masivního a nezničitelného klubu s mnoha variantami využití. A to jen za pár miliónků, které by přeci mohla věnovat naše milovaná, prozíravá a štědrá Evropská Unie :-).



Jestli se toto někdy zrealizuje, tak to bude bomba! Držím Kaštánkovi a jeho vopici všechny palce.

Hlavní finta spočívá v tom, že celá prohlubeň by byla zastropena a využita jako tolik potřebné parkoviště pro auta a motorky. Nahoře by se pak daly pořádat koncerty ale i trhy, divadlo a vůbec všechno možné spojené s alternativní kulturou.



 

 















 

Někdy se natrefí i taková lapálie s metr tlustým zdivem a nepoddajnými klenbami.

Jedná se tedy jen o ten domek vlevo. Pravý je vyřešen dobře. :-)

 

 


Rodinný dům v Miškovicích, který by se "zatím" dal pokládat za doslova vzorovou stavbu co se týče kvality a průběhu stavby. Překvapivě velký podíl na tom má investor. Podrobněji viz zde.
 

 
Architektura tohoto domu se vám asi jeví zcela bezúčelnou eklektickou férií, ale jednoznačně plní svůj účel dle zadání. Vytvořit zapamatovatelnou dominantu na frekventované křižovatce plné lidí, restaurací a domů se službami, které podobné obce vyžadují. Dále je to takový malý protest proti přebytku minimalistické architektury, která zaplavila soutěže i stránky odborné literatury. Ne že bych s ní nesouhlasil nebo se mi nelíbila, to





Stav k 1. 10. 2009                  Podrobněji viz zde

jistě ne, ale smysl pro rovnováhu někdy velí, dát si po paprikovém guláši a pivu slaďoučkou rakvičku se šlehačkou! V tomto případě jsem velmi váhal, kam tento dům zařadit, protože je široce polyfunkční. Přízemí by mělo být věnováno buď lékárně, pobočce finanční instituce, nebo poště. Hovořilo se také o možnosti sem přestěhovat místní úřad. To bych si pokládal za velkou čest. V patrech pak kanceláře či ordinace a v podkroví dva prostorné byty. Jo a velká garáž na tři auta přístupná z ulice. Na vratech bude supergrafika.
 

 

Dokonale "mejdanová" novostavba statku na Moravě zachovávající ráz  místní zástavby.

Podrobněji viz na první stránce (dostanete se tam stisknutím točícího se loga vlevo nahoře).
 

 

Zimní zahrady a stromy v truhlících promění luxusní dům pod Vyšehradem v ještě luxusnější bydlení. Zde pro ilustraci v denní i noční podobě.

Jednání probíhají již více jak rok. Schvalování a technické řešení jsou velice složité záležitosti.

 

 

Doslova puristický funkcionalizmus čiší z tohoto návrhu rodinného domu v Braníku. Měl by vzniknout na místě starého domku s nevyhovujícími rozměry, dispozicemi a vlastně i samotnou konstrukcí. Bohužel dnes, když vkládám tento obrázek na stránky již vím, že v této podobě zde tento dům stát nebude.
 

 


Tento návrh rodinného domu má samozřejmě daleko více variant a podob, ale zde uvádím jen jednu z nich. Je zajímavá jen tou oblou střechou, která sice není žádnou převratnou novinkou, ale není zase tak obvyklá. Barevné členění fasády je zde doslova rozverné a je až překvapivé, jak účinné. Bez něj vypadá dům úplně jinak.



Konstrukce krovu střechy je z mých oblíbených sbíjených vazníků, pobitých 25mm fošnami.
 

 


Neobvyklé dispoziční řešení je charakteristické pro tuto přestavbu rodinného domu ve Veleni. Je dáno požadavky rodiny, která tím velmi přispěla jak k originálnímu řešení interiérů, tak k nakonec i k fasádám. Ty jsou však na můj vkus až příliš křiklavé.



Zde ukázka interiéru koupelny, která vyvedla zmíry nejen mne, ale i všechny profesisty, kteří se na ní podíleli. Co slzí uronil obkladač, když se mu lámaly obkladačky skoro 80cm dlouhé a 5cm široké. Jak kroutil hlavou instalatér nad umyvadlem z jednoho kusu skla a baterií, která nemá výtok. A jak kroutil hlavou investor, když se zjistilo, že jeden čtvereček mozaiky stojí 300,- kč. Ještě je nutno zmínit obývací pokoj se skalkou s fontánou a malým aligátorkem, který se v ní usídlil.   

Před domem však ještě stojí mé neoblíbenější auto, kterého jsem se z nostalgie nemohl léta zbavit. Až to za mne jednoduše vyřešili zloději. Dodnes nechápu, co na 12 let starém voze viděli. Ale na druhou stranu si říkám, co když ho znali a věděli, že Mitsubishi Lancer bylo skutečně jedno z nejpovedenějších aut na světě. 
 



 

 


Moderní stavební technologie se zabroušenými voštinovými cihlami jej posouvá do kategorie úsporných. Výrazné barevné členění maskuje menší okna. Ta jsou dřevěná, aby mohlo být uplatněno štíhlé dělení okenními příčlemi. Jednoduché hmotové členění minimalizuje povrch. 		Naprosto pohodový dům na zelené louce. Mírný svah je zneužit pro vytvoření jakéhosi amfiteátru za terasou obývacího pokoje. Asi pod vlivem veder které panují se celý projekt nechal ovlivnit Řeckem. Zatím nezařízený obývací pokoj poskytuje příjemný chladivý stín, zatímco venku řádí slunce.  


 

 



Mohutná vila zarostlá ve všenorském svahu se nechává plně inspirovat První republikou. Tak jak mají Američané svá "padesátá léta" se zmrzlinově žlutými Cadillacy, tak my máme svá třicátá léta s Adinou Mandlovou. Nádherný výhled do údolí

Berounky bere dech. Z terasy bude snadno vidět až do Prahy. Přístupový most celou vilu ještě ozvláštní. Na těchto stránkách je jí věnována celá sekce přístupná z hned domovského listu samostatným bannerem pod novinkami.  
 

 


Velmi ohleduplná, bohužel však z nedostatku financí nerealizovaná stavba zázemí tenisových kurtů, obsahující mimo šaten, skladů a sociálek i malé občerstvení.
Ale možná na ni jednou dojde. :-)

 

 








Tak zde mám možnost se pochlubit zakázkou až do dalekého USA. Celková koncepce tohoto domu je velice promyšlená (bohužel ne mnou, ale zadavatelem) a novátorská. Dům má nádherně průjezdnou garáž, se kterou jednou provždy zapomenete couvat. Prostě jedete stále jen vpřed! A tak to má být!!! :-) Další zajímavou vlastností je jeho "stohovatelnost". Dá se sestavovat do řad, čtverců a kruhů. Nemá totiž boční okna. Vše je obráceno dovnitř do prostorného atria. Tyto sestavy zase umožní vytvářet jakási ještě větší atria (komunity) ve kterých může být společný bazén, nebo hřiště pro několik rodin. Prostě Amérika.
 

 

Ano, občas se uvažuje i o zkrášlení tohoto vykřičeného domu. Je pravda, že proti mnoha novým obchodním centrům, která rostou po Praze a kolem ní jako houby po dešti, ztratil mnoho na svém lesku. A řekl bych že více uvnitř, než na fasádě. Nejsem však marnotratná žena procházející v pravidelných cyklech centrem Prahy na jehlových podpatcích s kabelkou plnou zlatých kreditních karet. Nemohu to tedy posoudit dostatečně fundovaně.



Studie jednoduchého domečku za stodolou. Mám sto chutí pokrýt stromy listím a jeden košatý zasadit právě před stodolu, ale vydržím to. "Příroda leží hra běží". Po delším usilovném projektování jsme však s investorem došli k názoru, že když už se něco dělá, tak se to má dělat pořádně a celý projekt jsme přepracovali. Zde je výsledek. Už to není tak uhlazené, ale užitná hodnota vnitřního prostoru se rapidně zvětšila. Stavba bude zahájena na jaře 2004. Dokončeno na jaře 2005.

 

 

 
Objemová studie domu s pečovatelskou službou. Tyto objekty jsou vždy složitější, protože je nutno, aby vyhovovaly osobám se sníženou schopností pohybu a orientace. Je až s podivem, jak jsme na tyto lidi při navrhování okolního světa zapomínali.
A jak drobnosti, pro nás zdánlivě malé, mohou být pro někoho jiného nepřekonatelnou překážkou. Mám teď na mysli třeba vysoký obrubník na ulici, ze kterého se prostě nedá sjet. Nebo to, že výtah cinkne, když přijede do patra. Nebo reklamní tabule (áčka), rozestavené tak, aby se musely na chodníku obcházet a s tím související vytváření vodících linií atd. atd.
Porovnání rok starého rendru a současné stavby.



Výslednou podobu budovy během navrhování zásadně ovlivnilo několik věcí. V první řadě to byl požadavek na maximálně úsporné řešení z hlediska nákladů. To mne vedlo k oproštění se od všech dekorativních, (nefunkčních) prvků v exteriéru a potažmo i ve veřejných interiérech. Všechny pilastry, krakorce, balustrády a římsy musely pryč. Na druhou stranu mne stále cosi nutilo udělat tento dům věnovaný starým lidem klasickou, jakoby konzervativní stavební metodou a tím použít i podobného tvarosloví. No a chybějící dekorativní prvky potom doplnit supergrafikou při nátěru omítek. To mne přivedlo k SORELE, která je ve své nejlepší podobě zase zajímavá příjemným využitím uměleckých děl v architektuře. Něco, na co dnešní moderní architektura i v té nejnákladnější formě prostě nemá. No... možná anděl u Anděla... trochu.... Jo a archiv na Chodově! Pardon. 
 


Kontrolní foto zvenku i zevnitř . Opravdu krásný výhled na údolí Vltavy. Doufám že obyvatelé budou spokojeni.



Perlička nakonec: Vpravo vidíte skromnou koupenu. :-) Svým způsobem je to bydlení budoucnosti. Vlastní 1+kk, nebo 2+kk s příslušenstvím a krásnou lodžií. V přízemí kóje z bílého lamina s policemi na kompoty.  Stačí zvednout sluchátko a přinesou vám jídlo do bytu. Na požádání převlečou a vyperou prádlo. Lékař, pedikůra, rehabilitační sestra a další služby v určené dny v budově. (samozřejmě za mírnou



No a zde již skoro poslední fáze před sadovými úpravami. Jak vidno, barevné řešení je mnohem umírněnější a názory jsou na to odlišné. Část veřejnosti tvrdí, že je to i tak moc strakaté, část že je to zase barák na koukání. Trochu mne mrzela poznámka odborníka, který prohlásil: Že se nemá zůstat stát v půli cesty. No v každém případě ve spektru reakcí chybí nezájem. Alespoň to je nesporně kladný fakt.





Příprava podkladů, rastrů a šablon pro malíře by byla velmi pracná. Nejjednodušší se ukázalo vylézt na lešení a udělat to sám. (Zachyceno samotným zástupcem investora, tedy Města Roztok.)
 



úplatu). Obecní úřad naproti. Co více si ještě přát. Snad jen to zdravíčko aby dlouho vydrželo. Pořadník na DPS je plný, bohužel já i vy jsme zatím bez šance.
 

 
Slavné malešické paneláky! Blýská se na lepší časy, družstva vlastníků a sdružení vlastníků bytových jednotek na sídlištích si pomalu začínají uvědomovat, že jsou skutečnými majiteli skutečných nemovitostí. Ti nejbystřejší již také konají. Zateplení takového domu prodlouží jeho životnost o dalších padesát let a ušetří mnoho energie a peněz. V neposlední řadě je tu
i estetická stránka věci. Doufám, že nový barevný kabátek inspiruje i další obyvatele "šedých" domů. Úpravy mohou být rozděleny do několika fází: nejdříve vyspravit schodiště, vyměnit okna, potom
 



zateplit, pak udělat nástavbu na střeše
a nakonec výtahy. No a potom již zbývá jen sauna a bazén s posilovnou ve sklepě :-)
 

 




Skromná ukázka možností počítačové techniky
a zároveň pokus o rekord ve vytvoření nejlevnější nástavby ve středních Čechách pro velkého počítačového mága a jeho dalekozrakou ženu. Interiér obýváku a kuchyně se myslím velmi povedl svojí otevřeností a prostorností, i když mne to stálo nemálo přesvědčování. Investor si ale vše z valné části postavil nebo dozoroval všechno sám a o to lepší může mít pocit z dobře odvedené práce. Na celé spolupráci bylo snad nejzajímavější, že jsem dostával podklady v Corelu a byly ženskou rukou tak vyprtěné, že když jsem zvětšil zvláštní tečku v koupelně na umyvadle, tak jsem zjistil, že je to mýdlo v obalu i se všemi nápisy a cenou.  
 

 


Urbanistická studie zástavby náměstí v Roztokách s objemovým řešením jednoho z polyfunkčních domů. Věřím že právě ona se stala jednou z hybných sil, které uvedli do chodu doslova stavební lavinu v tomto příjemném městečku nad Vltavou. Dnes probíhají stavební práce v ještě větším rozsahu, než uvažovala i tato dosti odvážná studie.
Vše je dáno velikým zájmem o bydlení v dané lokalitě, která není vzdálena od pražského metra více jak deset minut jízdy autem.  

 

 


Tak toto je průmyslový objekt, i když se tak netváří. Je to výroba konektorů pro světlovodné sítě. Kosmická technologie plná mikronů. My jsme však projektovali a dokonce částečně dodávali pouze parter se schodišti, a tak jsem to zařadil mezi obytné. Součástí návrhu bylo i řešení vzhledu areálu v nočních hodinách.



Tohle je však již těžká vila v Braníku. Celkově
precizně zrekonstruovaná. Některá její  vnitřní řešení jsou vidět v rubrice interiéry obytné.



 

 


Tento doslova "komplex" budov byl dokončen již dříve a slibuji, že ihned, jak zhotovím digitální fotografie, tak je připojím k těmto rendrům. Skutečnost se od nich totiž liší jen velmi málo. Všimněte si důsledného využití ochranných prvků na všech oknech a dveřích a taktéž firemní barvy, která je hojnou měrou využita i v interiérech a v šatníku majitelů. Ploché zinkové střechy jsou na leteckých fotografiích prostě nepřehlédnutelné! Příjemná je snaha investora zároveň se zástavbou řešit i zeleň. Však také věnuje oběma mnoho osobního času při údržbě. Zde alespoň jedno foto.  


 

 


Střelnice. Nepříliš často navrhované sportoviště. Zde stojí za povšimnutí naprosto dokonalý nápad investora, jak se vypořádat s problémem kontaminace půdy jedovatými olověnými broky.

Celý areál je navržen na obrovské, již kontaminované haldě, vyvezené ze stříbrného dolu! Vtipné ne?... Osm baterií, osm skeatů umožní uspořádat mistrovství světa.
 

 


Byl jsem také vyzván k účasti v soutěži na projekt altánu ve Stromovce. Požadavky zněly: Cena realizace do dvou miliónů a ohleduplnost k prostředí. Nedodržel jsem ani jeden a patří mi to.
 

 


Již dříve realizovaný malý domek, přestavěný z nepodsklepeného objektu s dvojgaráží přikládám proto, že kompaktní a přitom docela účelný

půdorys by mohl někoho inspirovat k podobnému  stavitelskému počinu. Toto je kousek od Prahy.

 
  Rodinné domy, vily, haciendy, zámky, hrady, hospody, hotely a sportoviště