Jaroslav Schnerch - básník

 

 

Jarda je naprostý fenomén, který jednoho dne zazáří jako supernova na českém básnickém nebi. Má k tomu naprosto všechny předpoklady. Slovní zásoba a sloh jsou dány jeho dlouholetou pedagogickou praxí. Neotřelost a obraznost jeho textů zase čerpá z jeho divadelnické praxe. No
a ta hrůznost a naprostý zmar zas vyvěrá z kontrastu mezi jeho čistou duší a zabláceným světem, po kterém chodí. Jsem u toho a kreslím...
Již jsem měl tu čest ilustrovat několik jeho sbírek
a z této vám předkládám pár textů a příslušné ilustrace. Bohužel, její vydání zdržuji jen já. 

 



Kdo musí být potrestán


Pes zahrabaný po přední packy
křičí hlasem dítěte
leží na okoralých hroudách
a kat holičským nářadím
ho šmiká po částech
ruce zalité pilátským odvarem

starý flašinet hraje psí hymnu
tentokráte bez plaček
jen vypelichaná kočka před slehnutím
se pokouší postavit do pozoru

v městě je hlad
a musí být potrestán ten
kdo se nechce dobrovolně obětovat




Smrtka – pracant

V loutkovém divadle smrt vynáší nočník
zcepenělé marionety zatloukají nosem hřeby
transparent touží po blahobytu
vypíná tedy hruď a podlézá:
„Buď zdráva Smrtičko
všech paňác tetičko„!

a smrt se předvádí
vskutku parádní role:
Smrt přadlena ..Lotova žena..Opuštěná sirota
teprve Šípkovic Růže vyvolala nevoli 
hrát si na mladici
fuj křičí sojky 
a uražené ženské pohlaví
manifestačně odchází z divadla

každá s gustem plivne na kosu
ta rezaví spleenem
Smrtka vyvedená z konceptu
teď sedává v pokladně
neplatičům rozdává štiplavé pusinky
a hodným Frydolínům vsune do dlaně 
mandlovou rakvičku



Smrtka pradlena


Smrtka v národním kroji
míchá dobroty v hrnci
chlupaté knedlíky se obratně potápějí
brynza je nekompromisně harpunuje

každý druhý čekatel ochutná
pátý a devátý lehají
pokorně na trojbarevnou palandu

Smrtka vytahuje z kotle 
další vyšívaný kroj
a navléká ho vyvoleným

je ticho ve vraním hnízdě
pod vrátky se muchlá kouř
i krysy se miliskují v komoře

knot života se zatím 
stěhuje z palandy dolů
Smrtka pere kroje

drobné kůstky praskají
pozůstalým v hrdle
krysy po sobě rajtují

a z vraního hnízda 
visí vyklované oči
začíná druhé kolo



Neprovdaná

Nůžkama odstřihla pavoučí nožky
a nalepila si je na tvář
teď spřádá obrovskou síť
panici prolézají škvírami
a samotáři v panice šplhají po záclonách
ženáči podřimují pod hlídanými keři v parku

zatím křečové žíly zapustili v lýtku
uschlé nožičky tkaničky padají na zem
nemůže nikoho dohonit a je unavena
tryská z ní oranžová červená a fialová zloba
pod jazykem se roluje nábytek
z pokojíčku pro nedozrálé pavučinky

těsně po exitu přišli z pohřební služby
vysmýčit hrtan hltan a jícen
dva kbelíky nečistot zaplnily kontejner

život starých panen je problematický
shodly se sousedky na pavlači
a zaběhly svůj maratón
aby urychleně vysoukaly inzeráty
pro své nevylíhlé larvy



Děti k zapůjčení

Mezi kolotočovými atrakcemi spí ruský čepičář
na rumunské běženkyni
dítě prodává kelímky s močí bílých Rómů
za jednu českou korunu

na sukni vrže skvrna od rybiček 
to se olizuje rejdivý ocásek
čepičář dobromyslně háže Rumunku do Vltavy
podívaná za pět korun
dítě táhne na pomoc papírovou loďku

ve Sběrně papíru se slaví zmrtvýchvstání
ženy drhnou podlahu chlapským semenem
a vzrušeně se překřikují
na dlažebních kostkách přehlídka dětí k zapůjčení
cena dle dohody!

 

O Karkulce

Loukou běží pes
na něm sedí Karkulka
a maluje mu ocas
na červeno

když děvče odmítne
zaplatit za službu
zčervenají mu zlostí oči

no, konečně ses prozradil
pane vlku
říká Karkulka medově
a teď už konečně
může pohádka jít
ve starých děravých šlépějích


Jaroslav Schnerch - básník